Pracovně volní vlastnosti

Oblast pracovně volních vlastností se projevuje tím, jak děti přistupují k plnění zadaných úkolů. Zda mají chuť do úkolu, zda je potřeba je nutit, zda úkoly dokončí, jak se staví k případnému neúspěchu, jak je motivuje úspěch dokončeného úkolu.

Když:

Dítě odmítá…

Vzhledem k budoucímu plnění úkolů ve školním prostředí je zapotřebí zjistit, zda dítě odmítá pouze nějaký typ úkolů. Zda je vhodně zvolená délka a náročnost, zda k tomu potřebuje podporu dospělého a ujištění, že to dělá správně. Děti se teprve musí naučit, jak mají pracovat, a není dobré předpokládat, že si umí se vším poradit… Jaká je role rodiče: ujistit dítě, že to spolu zvládnou, že mu ukáže, jak se to dělá. Zatím děti začínají a na začátku je v pořádku dělat chyby a postupně se to bude zlepšovat. Rodiče by měli zachovat klid, pokud dítěti něco nejde, jelikož jsou v období rozvoje centrální nervové soustavy a cíleným cvičením se spousta těchto nedostatků docvičí a dozraje. Zároveň je zapotřebí si uvědomit, že volba úkolů by měla jít od jednodušších po složitější a pružně reagovat na schopnosti dětí. Úkoly je zapotřebí dokončovat, proto když vidíme na dítěti únavu, tak úkol můžeme zkrátit, avšak s informací, že např. dokončíme řádek a bude přestávka… Pokud je dítě unavené, tak nemůže podávat kvalitní výkony a druhotně může docházet k demotivaci z neúspěchu.

Dítě se vzteká při neúspěchu…

Setkání s vlastní nedostatečností je velmi náročné jak pro dospělého, natož pro děti, které mohou popustit své emoce při neúspěchu. Jak v takové chvíli zachovat klid je otázka, která se nabízí. Můžete zkusit dítěti dát pochopení, že rozumíte tomu, že se zlobí, že není snadné opakovaně zkoušet něco, co mi nejde, ale vy jste tam s ním a připraveni pomoct. Dobré je si u těchto situací uvědomit, jak se my dospělí cítíme a chováme, když nám něco nejde a to máme již daleko více zkušeností, než děti v tomto věku. Pro pokračování je dobré využívat pozitivní motivace a podporu „pomůžu ti, zkusíme to spolu, když budeme zkoušet, tak se to bude zlepšovat, apod.“ Dobrá cesta je též nenechat dítě chybovat a pokud vidíme, že nejde správnou cestou, tak ho zastavit a upozornit na správné řešení s vysvětlením.

Samostatnost předškoláků při plnění úkolů…

Děti v tomto věku ještě nejsou velmi často připravené na samostatné plnění úkolů a je zapotřebí podpory dospělého. Pokud to samy děti vyžadují, že budou tyto úkoly dělat samostatně, tak pokud to zvládají, tak určitě ano, pokud často chybují, tak je potřeba jim citlivě vysvětlit, že si to spolu nejdříve vysvětlíte, procvičíte a potom to samo určitě zvládne lépe. Pokud děti samy úkoly dělat nechtějí, tak důvodů může být několik, např. dítě si nevěří, dítě chce mít podporu dospělého, apod. v tom případě doporučuji nenutit k samostatnému plnění úkolů, ale zorganizovat si činnosti tak, aby rodiče mohli být dětem nápomocni.