Kam patří i / y?

Návod na použití didaktické pomůcky na určování pravopisu:
První list může mít dítě stále u sebe. Při práci doma vedeme dítě k tomu, aby se postupně ptalo na uvedené otázky a ukazovalo si prstem.

Příklady:

Slovo lišky: Kde je i/y? První i je uprostřed slova. Po jaké souhlásce? Po obojetné. Je to VS nebo slovo příbuzné? Není. → i

Kde je i/y? Druhé i/y je na konci slova. Jaký slovní druh? Podstatné jméno. Jaký vzor? Ta liška bez lišky jako žena bez ženy – lišky – ženy → y

Věta Stroje pracovaly.: Kde je i/y? Na konci slova. Jaký slovní druh? Sloveso. Jaký čas? Minulý. Jakého rodu je podmět? Mužského neživotného (Ty). → y

Druhý list pak slouží jako přehled potřebné gramatiky, do kterého dítě nahlédne, pokud si např. nemůže vzpomenout, zda je dané slovo vyjmenované.
 

Kde je y/i?

y/i uprostřed

Po jaké souhlásce?
● po měkké → i
● po tvrdé → y
● po obojetné →

Je to vyjmenované slovo?

• Ano → y
• Ne → i

y/i na konci

Jaký slovní druh?
▪ Podstatné jméno → podle vzoru (např. s cibulí – cibule bez cibule, jako růže bez růže -s cibulí jako s růží- i)
▪ Přídavné jméno → podle vzoru (např. hloupý Honza – hloupý, hloupá, hloupé jako mladý, mladá, mladé – hloupý Honza jako mladý Honza – y)
▪ Sloveso → Čas?

• Přítomný → i (např. chválí)
• Minulý → Podmět věty?
  Ti (muži, chlapci, psi, my všichni..) → i (např. Čápi letěli.)
  Ty (ženy, dívky, kočky, stroje, hrady) → y
  (např. Prodavačky prodávaly. Počítače byly zapnuty. )

Měkké souhlásky: ž, š, č, ř, c, j ď, ť, ň
Tvrdé souhlásky: h, ch, k, r, d, t, n

Vyjmenovaná slova (VS):
B-být – bydlit – obyvatel – byt – příbytek – nábytek – dobytek – obyčej – bystrý – bylina – kobyla – býk – Přibyslav – (Zbyněk – Bydžov – babyka)
L-slyšet – mlýn – blýskat se – polykat – plynout – plýtvat – vzlykat – lysý – lýtko – lýko – lyže – pelyněk – plyš
M-my – mýt – myslit – mýlit se – hmyz – myš – hlemýžď – mýtit – zamykat – smýkat – dmýchat – chmýří – nachomýtnout se – Litomyšl – (mýto – mykat – mys – sumýš)
P-pýcha – pytel – pysk – netopýr – slepýš – pyl – kopyto – klopýtat – třpytit se – zpytovat – pykat – pýr – pýřit se – čepýřit se
S-syn – sytý – sýr – syrový – sychravý – usychat – sýkora – sýček – sysel – syčet – sypat
V-vy – vysoký – výt – výskat – zvykat – žvýkat – vydra – výr – vyžle – povyk – výheň a slova s předponou vy-, vý-
Z- brzy – jazyk – nazývat – Ruzyně

Vzory podstatných jmen:
Střední: město, moře, kuře, stavení;
Ženský: žena, růže, píseň, kost;
Mužský: pán, hrad, muž, stroj, předseda, soudce

Vzory přídavných jmen: Mladý, jarní, otcův, matčin

Shoda podmětu s přísudkem:
podmět rodu ženského nebo mužského neživ. → v přísudku „y“
podmět rodu mužského živ. → „i“
podmět rodu středního → „a“