Jak se učit

U dětí s poruchou pozornosti pamatujte na častější přestávky dle potřeby dítěte.

Delší doba strávená u učení neznamená kvalitnější osvojení učiva. Mějte na paměti, že míra pozornosti klesá u dětí na 1.stupni již po 10-15 minutách, na 2. stupni po 20 minutách.

Střídejte činnosti, dopřejte dítěti protažení, písemné části proložte ústními.

Při práci nechte děti zapojit co nejvíce smyslů.

Nové informace si lze lépe zapamatovat, když k slyšené informaci přibude i zraková podpora. Vytvářejte s dětmi vlastní přehledy učiva, použijte barvy, zvýrazňovače, obrázky. Ideální pak je, když se přidá i pohyb (hrajete pantomimu, vytleskávejte, pište do vzduchu i na záda druhého, atd.).

Než s dítětem začnete hovořit, zajistěte si jeho pozornost (lehkým dotykem, oční kontakt je nutný).

Mluvte jasně, pokládejte dobře srozumitelné otázky bez vedlejších zavádějících informací.

Ověřujte, zda dítě „vnímalo“ o čem se hovoří. Navykněte děti na to, aby reagovaly na vaši první výzvu.

Pokud dítě zmatkuje, neví co má udělat, výzvu zopakujte v klidu a počkejte u něj, až ji splní.

Neodcházejte, nedělejte činnost za dítě, zkuste se nerozčílit. Buďte vlídní, trpěliví, ale důslední.

Oceňujte nejen výkony, ale i snahu a částečně zdařilé výkony.

Pamatujte, že dítě bude pracovat s chutí tehdy, pokud bude úspěšné a úspěšné bude tehdy, pokud nároky na ně budou přiměřené.

Platí jednoduché pravidlo – pokud mám šanci úkol zvládnout, jsem více motivovaný se do něj pustit.

Věřte tomu, že děti jsou od přírody zvídavé, akorát musí dostat šanci. Pokud je to jinak, někde děláme chybu.