Jak se efektivněji učit (2. část – soustředění, výkonnost a paměť)
Ve druhé části se dozvíme, jak je to se soustředěním a výkonností při učení. Dále se seznámíme s tím, jak funguje naše paměť, jaké můžeme používat paměťové triky a jak můžeme organizovat informace a ulehčit tak práci našemu mozku.
Soustředění a výkon
Dospělý zdravý člověk zvládne 30 minut zaměřit pozornost. Doporučené jsou při učení menší bloky cca 30 minut a méně s kratšími cca 5 minutovými přestávkami. Soustředění podporují další okolnosti, o kterých už se v 1. díle podrobněji píše (například ticho, vyvětraná místnost, neučit se hned po jídle apod.).
A v jaké denní době jsme nejvýkonnější? Nejlépe dopoledne kolem 9. hodiny a odpoledne mezi 15-17 hodinou/případně 16-18 hodinou. Minimální výkonnost člověka se uvádí po obědě a ve večerních hodinách.
Výše uvedené časy jsou orientační a navíc může mít každý z nás individuální rozpětí času, kdy je více výkonný či naopak méně. Je dobré tuto informaci vědět, ale zároveň vypozorovat a ověřit si, jak je to v našem případě.
Paměť
Jak vlastně funguje paměť? Rozlišujeme různé typy paměti podle toho, na jak dlouho uchovává naše informace. Ve zkratce krátkodobá paměť přechází v dlouhodobou paměť. Krátkodobá paměť je omezena na 5–9 prvků (tzv. magické číslo 7±2), které při zamezení opakování uchová na 15–20 sekund. Kapacitu lze zvýšit spojováním prvků do logických celků (např. mnemotechnické pomůcky). Pro zachování informace v krátkodobé paměti je třeba si informaci opakovat (tzv. fonologická smyčka), jinak je paměťová stopa nenávratně ztracena.
Pokud se něco učím nazpaměť, ukládáme informace bez ladu a skladu do skladiště našeho mozku. Takové informace nejsou roztříděné a je velká pravděpodobnost, že je brzy zapomenu. Proto je dobré vázat nové informace na nějaké informace, které již v paměti mám uložené. Například se máme v dějepise naučit kapitolu o Karlu IV. a jeho době (= nová informace). Začneme tím, že si vybavíme dojmy ze školního výletu na Karlštejn (= stará informace). Tuto starou informaci spojíme s novými informacemi z učebnice a ze školního výkladu. Kdykoliv si vzpomenete na výlet na Karlštejn, vybaví se nám informace o Karlu IV. a naopak.
Teď si přiblížíme velice oblíbené pomůcky, který říkáme paměťové triky. Tyto triky můžeme použít na zapamatování si nesouvisejících, nelogických a konkrétních informací jako je chemická tabulka prvků, opery Bedřicha Smetany apod.
Patří mezi ně MNEMOTECHNICKÉ POMŮCKY. Například si můžeme římské číslice I V X L C D M zapamatovat díky větě – „Ivan Lendl Vedl Xenii Lesní Cestou Do Města.“
Další příklady mnemotechnických pomůcek:
-
Na zapamatování obojetných souhlásek se užívá mnemotechnická pomůcka BeFeLeMe Pes Se VeZe (obojetné hlásky: B F L M P S V Z).
-
Vyjmenovaná slova po B: Být je pěkné, když je kde bydlet, jsem obyvatel, když mám byt, nebo aspoň příbytek, ve kterém je nábytek, nejsem přece dobytek. Obyčej je umýt si obličej, abych byl bystrý. Bylina není kobyla a už vůbec ne býk se jménem Přibyslav.
-
vi- na začátku slova : „Vidím viset vidličku na větvi, jak se viklá, povídal vítr vínu, když se vinul přes visutý most.“
-
Slon africký má boltce ve tvaru mapy Afriky, slon indický ve tvaru Indie.
-
druhá perioda periodické tabulky prvků: Líbal Bedřich Boženu Celou Nahou Ó Fuj Nestyda
-
Šetři se osle = 6 378 – Rovníkový poloměr planety Země v km.
-
Kubo, hajdy pod koryto, jde Majka! – Souostroví Velké Antily (Kuba-Haiti-Portoriko-Jamajka).
Další účinnost paměťovou pomůckou je LOKALIZACE INFORMACÍ. Principem této metod je představit si například nějaký prostor (náš byt, svůj pokojíček s vybavením, prsty na rukou nebo celé tělo apod.) a informace záměrně spárovat na dílčí části. Například si chceme zapamatovat hlavní přítoky Labe. Představíme si náš byt a ….hlavní dveře – Jizera, dveře do ložnice- Vltava, dveře do kuchyně – Ohře, …. Můžeme si tak na celé tělo spárovat i nákup, který potřebujeme nakoupit.
Pro lepší zapamatování je vždy vhodné přijímat informace v logických souvislostech. Hůře si například zapamatujeme bezesmyslné slabiky VED-RON-IK-DON-EM-ÁR-ÁD. Zkuste to.
A nyní si zkuste zapamatovat smysluplnou větu VEDRO NEMÁ NIKDO RÁD. Jde to snadněji, že?
Dále například špatně v paměti udržíme dlouhý řetězec čísel 20200200020000200000. Pokud ho však rozdělíme do menších jednotek, kterými jsou 20, 200, 2000, 20000, 200000, budeme schopni všechna čísla snadno zopakovat.
Dále může zapamatování usnadnit, pokud si informace propojíme s vlastním emočním zážitkem nebo s tím, co je mi blízké. Například pokud si propojíme některé historické události se zážitkem z filmů, které se věnovaly podobné tématice apod. Souvisí to i s tím, že je vhodné zapojit svou zvídavost a i na nudnějších informacích najít něco pro sebe zajímavého.
Odkazy:
Mnemotechnické pomůcky: cs.wikipedia.org/wiki/Mnemotechnick%C3%A1_pom%C5%AFcka